Netoužím po lustrech z křišťálu

(Crystal Chandeliers And Burgundy)

Jack Wesley Routh, Mirek Hoffmann

TEXTY - LYRICS Staří Greenhorni

1. Můj vlak má z jisker nad komínem květ,
   zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět,
   o moc bohatší se vracím z toulek svých,
   nesním o přepychu a mám na rtech smích.
   
   Znám dálnice i světla velkých měst,
   má kytara zná tóny dlouhých cest,
   rytmus vlaků i blues lopatkových kol,
   všechny písně, které vrací klenba hor.
   
   Ref:
   Už vím, proč lidé sní, když píseň vlaku zní,
   a vidí měsíc mezi mraky plout.
   
   
2. Znám cesty, po nichž musí člověk jít,
   i údolí, kde písně mohou znít,
   proudy řek, co mají lesky korálů,
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu.
   
   Ref:
   
   
3. Můj vlak je ten, ve kterém můžeš snít,
   má dlouhou kolej jako bílou nit,
   v něm myslím na to všechno, co mám rád,
   když vidím měsíc nad kolejí plát.
   
   Ref:
   
   
4. Znám cesty, po nichž musí člověk jít,
   i údolí, kde písně mohou znít,
   proudy řek, co mají lesky korálů,
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu.
   
   A tak netoužím po lustrech z křišťálu.